[Therion] texts_rs and a remark about karren vs anastomosis

Martin Sluka martinsluka at mac.com
Sat Feb 15 08:57:01 CET 2020


> 15. 2. 2020 v 1:54, ivana miskovic <drumduph at gmail.com>:
> 
> Also, unrelated to the translation itself, during translation I found some confusion in point symbols for karren and for anastomosis. It seems like they are inverted. Karren are generally sharp limestone formations on the floor, and anastomosis are usually remain like rounded rock formations in the cave ceiling. Unfortunately, in the UIS official symbol list, karren and anastomoses were put on the same picture.
> 

Definitionts from: 
Vladimír Panoš
KARSOLOGICKÁ A SPELEOLOGICKÁ TERMINOLOGIE: VÝKLADOVÝ SLOVNÍK S EKVIVALENTY VE SLOVENŠTINĚ A JEDNACÍCH JAZYCÍCH MEZINÁRODNÍ SPELEOLOGICKÉ UNIE (UNESCO) (angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština, španělština)
KARSOLOGICAL AND SPELEOLOGICAL TERMINOLOGY: A EXPLANATORY DICTIONARY WITH EQUIVALENTS IN SLOVAK AND THE INTERNATIONAL SPELEOLOGICAL UNION (UNESCO) LANGUAGES (English, French, Italian, German, Russian, Spanish)
Note: In this dictionary you may find several thousands definitions of karsological and speleological terminology. You may find it as PDF on net. You may use online translator from Czech.
škrapy škrapy
A karren, lapies; F (m) lapiaz, (m/pl) lapiés; l (m/pl) karren, (m/pl) lapiés;N (f/pl) Karren, (f/pl) Schrannen (švýc. němč.); R (m/pl) кappы; Š (m/pl) lapiés. 
Drobné i velké, často pravidelně uspořádané a hustě nahromaděné konkávní i konvexní tvary nejrůznějších podob, rozčleňující holý i pokrytý skalní povrch nebo stěny jeskyní v rozpustných horninách různých typů (karbonáty, kamenná sůl, sádrovec, led, homogenní i jemnozrnné pískovce, kvarcity, granity aj.); vznikají fyzikálním či chemickým rozpouštěním matečných hornin nebo jejich tmelů; v germ. jazycích vžitý lid. termín z alpské oblasti, v román. jazycích z franc. dialektu oblasti jury.
U š. povrchových jde jednak o korozně-erozní působení volně stékající vody meteorické, dopadající přímo na holé skalní plochy nebo se vyroňující z okolních pokryvů či skapávající s listů a převislých větví stromů a keřů, jednak o korozní působení vody infiltrační, prosakující ke skalnímu povrchu zvětralinovými a sedimentárními pokryvy a jednak o korozně-erozní působení vody mořské či jezerní; kromě vody se na tvorbě povrchových š. podílejí i různé organismy a nižší či vyšší rostliny (baktérie, houby, plísně, řasy, lišejníky, mechy a kořenová vegetace); š. povrchové se tedy tvoří jen v humidních podmínkách; vyskytují-li se v rozpustných horninách v podmínkách aridních, glaciálních či polárních, jde o tvary -> paleokrasu, vzniklé v humidních fázích vývoje. U š. jeskynních je modelačním faktorem nenasycená voda puklinová či průlinová, vyroňující se do jeskynního prostoru, voda kondenzační, srážející se na jeskynních stěnách, anebo voda alochtonních či autochtonních podzemních toků, protékající po dně nebo plným profilem jeskynního prostoru.

škrapy stropní škrapy stropné 
A anastomoses, ceiling grooves; f (m/pl) lapies cle voûte; I (m/pl) anastomosi, (m/pl) canali di volta; N (f/pl) Deckenkarren; R (m/pl) анастомозы; Š (m/pl) lapies de techo.
Škrapy jeskynní, vázané na stropy jeskynních prostorů či na spodní plochy skalních převisů; tvoří je jednak přímé či meandrovité stružky s polokruhovitým, parabolickým nebo ledvini-tým příčným profilem, vůči okolnímu povrchu omezené ostrými hranami, jednak členité skalní výstupky-> kulis jeskynních; podle starších představ vznikajíš. s. fyzikálně chemickou a eforační činností vody jeskynního toku, přitlačeného sedimenty, nahromaděnými na dně jeskyně, do horní částí evakuačního prostoru; podle současných poznatků jde většinou o tvary vytvořené zrychlenou korozí (-» korozí směsovou) infiltračních vod prosakujících vůdčí puklinou, na níž je jeskynní prostor založen.

Martin





-------------- next part --------------
An HTML attachment was scrubbed...
URL: <http://mailman.speleo.sk/pipermail/therion/attachments/20200215/541b19e7/attachment.htm>


More information about the Therion mailing list