škrapy škrapy
A karren, lapies; F (m) lapiaz, (m/pl) lapiés; l (m/pl) karren, (m/pl) lapiés;N (f/pl) Karren, (f/pl) Schrannen (švýc. němč.); R (m/pl) кappы; Š (m/pl) lapiés.
Drobné i velké, často pravidelně uspořádané a hustě nahromaděné konkávní i konvexní tvary nejrůznějších podob, rozčleňující holý i pokrytý skalní povrch nebo stěny jeskyní v rozpustných horninách různých typů (karbonáty, kamenná sůl, sádrovec, led, homogenní i jemnozrnné pískovce, kvarcity, granity aj.); vznikají fyzikálním či chemickým rozpouštěním matečných hornin nebo jejich tmelů; v germ. jazycích vžitý lid. termín z alpské oblasti, v román. jazycích z franc. dialektu oblasti jury.
U š. povrchových jde jednak o korozně-erozní působení volně stékající vody meteorické, dopadající přímo na holé skalní plochy nebo se vyroňující z okolních pokryvů či skapávající s listů a převislých větví stromů a keřů, jednak o korozní působení vody infiltrační, prosakující ke skalnímu povrchu zvětralinovými a sedimentárními pokryvy a jednak o korozně-erozní působení vody mořské či jezerní; kromě vody se na tvorbě povrchových š. podílejí i různé organismy a nižší či vyšší rostliny (baktérie, houby, plísně, řasy, lišejníky, mechy a kořenová vegetace); š. povrchové se tedy tvoří jen v humidních podmínkách; vyskytují-li se v rozpustných horninách v podmínkách aridních, glaciálních či polárních, jde o tvary -> paleokrasu, vzniklé v humidních fázích vývoje. U š. jeskynních je modelačním faktorem nenasycená voda puklinová či průlinová, vyroňující se do jeskynního prostoru, voda kondenzační, srážející se na jeskynních stěnách, anebo voda alochtonních či autochtonních podzemních toků, protékající po dně nebo plným profilem jeskynního prostoru.
škrapy stropní škrapy stropné
A anastomoses, ceiling grooves; f (m/pl) lapies cle voûte; I (m/pl) anastomosi, (m/pl) canali di volta; N (f/pl) Deckenkarren; R (m/pl) анастомозы; Š (m/pl) lapies de techo.
Škrapy jeskynní, vázané na stropy jeskynních prostorů či na spodní plochy skalních převisů; tvoří je jednak přímé či meandrovité stružky s polokruhovitým, parabolickým nebo ledvini-tým příčným profilem, vůči okolnímu povrchu omezené ostrými hranami, jednak členité skalní výstupky-> kulis jeskynních; podle starších představ vznikajíš. s. fyzikálně chemickou a eforační činností vody jeskynního toku, přitlačeného sedimenty, nahromaděnými na dně jeskyně, do horní částí evakuačního prostoru; podle současných poznatků jde většinou o tvary vytvořené zrychlenou korozí (-» korozí směsovou) infiltračních vod prosakujících vůdčí puklinou, na níž je jeskynní prostor založen.
Martin